English
Česky

Jsou importovaní Nishikigoi opravdu choulostiví? 1. část

3. března 2012

Krásu, zbarvení a ladnost pohybu kaprů Koi pocházejících od japonských chovatelů obdivujeme. Zároveň však máme obavy, zda-li se v našich podmínkách dají díky svému původu úspěšně chovat…

Mezi nejčastější chyby, které doprovází nákup importovaných Nishikigoi, patří jakási mylná představa, že tyto ryby jsou na rozdíl od těch, které vyprodukovali chovatelé v Evropě nebo v České republice, „choulostivější“, a tudíž se nedají v našich podmínkách úspěšně vysadit do zahradních nádrží. Dříve, zhruba před 10 - 15 lety, by se tato informace na pravdě zakládat mohla, v současné době už to ale neplatí. Japonci jsou totiž dobří obchodníci a velice rychle pochopili, že pokud chtějí své ryby úspěšně prodávat nejen do Evropy, ale i do zámoří, musí jejich chov přizpůsobit tamním podmínkám, které bývají většinou horší. Základním problémem importovaných Koi na nových stanovištích byly totiž bakteriózy, které v domácích podmínkách zvládali kapři Koi dobře. Jakmile se však dostali do jiného prostředí s horšími klimatickými podmínkami a potkali se s jinými kmeny bakterií, neuměli se s nimi vypořádat a řada ryb onemocněla, popř. změnu prostředí nepřežila. V současné době už umí Japonci dostat ryby do takové kondice, aby byly schopné zhoršené podmínky, které vyplývají z rozdílu klimatických pásem, bez větších problémů akceptovat a žít i v našich zahradních nádržích.

Odpověď na otázku, na základě čeho by mohli být japonští Nishikigoi importovaní k nám choulostivější než ryby vyprodukované v Evropě, je třeba hledat v rozdílných klimatických pásmech a jejich charakteristikách. Je pravdou, že podmínky v Niigatě, hlavní oblasti chovu kaprů Koi v Japonsku, jsou hodně podobné těm, které panují v Evropě, zásadní rozdíl je ale v průběhu zimy. I když v Niigatě v podstatě nemrzne (je ale hodně sněhu), jsou všechny ryby chovány přes zimu v umělých skleníkových nádržích, kde je teplota vody mezi 12 - 20oC. V letním období pak žijí ryby v přírodních rybnících v teplotách vody kolem 22 - 24oC nějakých pět měsíců, což je u nás při stejné teplotě možné maximálně 3 - 4 týdny. A to je obrovský rozdíl! Tato perioda je vázána samozřejmě na přírodní biotopy, protože situace, kdy v jezírku nějakým způsobem přitápíme, je zcela logicky odlišná. Odolnost ryb je vázána na to, do jaké míry mohou žít v optimálních podmínkách, které jim kromě kvalitní vody zajišťují i možnost přijímat dostatek potravy a její následné zpracování, což má vliv na rozvoj imunitního systému. A jeho kvalita je přímo úměrná odolnosti vůči chorobám, se kterými kapři Koi přicházejí v prostředí zahradních nádrží do styku.

Nisai Tancho Kohaku, chovatel Sekiguchi, velikost 34 cmNisai Ginrin Showa, chovatel Shinoda, velikost 40 cmSansai Doitsu Metalic Ochiba, chovatel Kasé, velikost 44 cmSansai Doitsu Maruten Sanke, chovatel Marusaka, 42 cm

Druhá věc, která je pro odpověď na naši otázku také důležitá, souvisí se zařazením japonských a českých kaprů do systému. I když se jedná v obou případech o stejný rybí druh, je třeba rozlišovat v poddruhu. V našich podmínkách se přirozeně vyskytuje kapr s latinským označením Cyprinus carpio carpio, zatímco v Japonsku, Číně a Koreji je to Cyprinus carpio haematopterus. Samotné informace o tom, že u nás chováme jiné poddruhy kapra než v Japonsku, samozřejmě neznamenají to, že tamní ryby jsou obecně choulostivější. Dalo by se ale říci, že v jiných podmínkách jsou vnímavější k různým bakteriálním chorobám než ve své domovině, což může být z hlediska chovu v evropských, resp. českých zahradních nádržích určitý problém.

Časté dotazy hobby chovatelů Koi směřují i k tomu, jestli jsou choulostivější ryby mladé, nebo ty starší. Odpověď je vcelku jednoduchá. Pokud bychom si na podzim přivezli z Japonska jednoleté Koi a snažili se je v našich běžných podmínkách zimovat, nemají v podstatě šanci přežít. Koupíme-li je ale na jaře, už to budou prakticky ryby dvouleté, stále však označovány jako Tosai (jednoleté, viz kniha Koi, kapitola Stáří ryb), mající lépe vybudovaný a rozvinutý imunitní systém. A v souvislosti s tím, že je před nimi období celé vegetace (tzn. teplejší periody), mají šanci negativní tlak bakterióz, popř. i dalších nemocí lépe přečkat. Problém rizikového přezimování jednoletých ryb se ale netýká jen těch importovaných, komplikace by se daly očekávat také u Koi pocházejících ze šlechtitelské linie japonských rodičů, i když dlouhodobě chovaných u nás.

Dvouleté a starší ryby už mají imunitní systém vyvinutý lépe. Jsou odolnější, adaptabilnější, a lépe tak snáší veškeré problémy, které je z hlediska přechodu do jiných životních a klimatických podmínek čekají. Je to dáno délkou života, protože stejně jako lidé nebo ostatní teplokrevní živočichové i ryby nemají šanci během krátké doby jednoho roku vytvořit ve svém těle protilátky na celou škálu negativních faktorů, se kterými se následně setkávají. A to znamená, že jsou na nemoci a choroby náchylnější. S postupem času se ale jejich imunita zvyšuje, čemuž napomáhá i kvalita a teplota vody, správné krmení, popř. podávání vitaminů.

Pokračování příště...

ing. Luděk Štěch, Alcedor Zliv
 

autor: stachsw.cz   design: Jan Junek
Ornafish
Alcedor facebook