English
Česky

Základní podmínky úspěšného chovu japonských Nishikigoi, 1. díl

3. března 2010

Pro ty z vás, kteří se rozhodli, že letos obohatí svou zahradu novým jezírkem s kapry Koi, přinášíme důležité rady a informace, které vám pomohou zorientovat se v dané problematice.

První věc, kterou musí zájemce o chov kaprů Koi vyřešit, je to, kde vlastně ryby chovat. Chceme-li je mít v zahradě, je jasné, že nebudeme přemýšlet o ničem jiném než o okrasném jezírku. Vodní nádrž, ať již jakákoliv, by měla mít obsah zhruba 20m3 vody a kvalitní filtraci. Ta je velice důležitá hlavně z toho důvodu, abychom dokázali obyvatelům jezírka zajistit dobré hydrochemické vlastnosti vody. Ty můžeme podle nejrůznějších nabídek, návodů a technologických postupů ovlivňovat také tzv. „chemickou cestou“, což znamená, že budeme neustále kontrolovat parametry vody a v souvislosti s jejich kolísáním používat sice kvalitní, ale pořád jenom chemii, která rovnováhu v systému následně zajistí. A nebo můžeme v jezírku nastolit požadovanou stabilitu tím, že ho napojíme na dobře vyprojektovanou a kapacitně správně nadimenzovanou filtrační jednotku, která kromě kvalitní vody dokáže zařídit i to, aby byla čistá. A to je velice důležité, protože okrasné ryby včetně Nishikigoi chováme přece z toho důvodu, abychom se těšili jejich krásou. Toho ale dosáhneme jen tehdy, když na ně budeme vidět!

Jaké jezírko pro chov Koi?

Nyní se pustíme do řešení otázek souvisejících se stavbou samotného jezírka. Jak již jsme si řekli, dvacet metrů kubických vody v nádrži pro úspěšný chov kaprů Koi bohatě stačí, řadě lidí ale tato hodnota nic neříká. Většinou se ptají na to, jak velké by mělo být jezírko z hlediska plochy vodní hladiny a jak hluboké. Abychom mohli na tuto otázku správně odpovědět, je potřeba vědět, kde bude rybníček umístěn. Obecně vzato by měla pro úspěšný chov kaprů Koi stačit hloubka kolem jednoho metru, pokud ale víme, že zde chceme ryby i zimovat, je dobré, abychom měli v jezírku také část, která bude hlubší (cca 180 – 200 cm). Plošně nemusí být toto místo veliké, stačí 2 m2. S hloubkou nádrže souvisí i expozice, ve které je umístěna. Víme-li, že okrasné jezírko chceme stavět na osluněné jižní straně domu a nemáme možnost přistínění, budujeme ho hlubší. Pokud ho uděláme mělké, voda se v něm bude rychle prohřívat, což může mít v horkých letních měsících za následek nízký obsah kyslíku v ní.

 

Okrasné jezírko s kapry Koi (asijská zahrada Bonsai centra Libčany)



V mělčinách, které při okrajích nádrže můžeme mít, mohou v létě dojít k úhoně i samotní kapři Koi. Protože rádi připlouvají do teplých, mělkých vod, kde jim ale vyčnívá nad hladinu hřbetní část, může jejich kůži popálit slunce! Každému, kdo na takto exponovaných místech jezírko s Koi staví, doporučuji, aby pamatoval na nějakou vegetaci, která v kritické době poskytne rybám stín. K přistínění ale můžeme použít i nějakou přenosnou zástěnu. Pokud možnost stínění nemáme, je třeba volit rybníček hlubší (cca 150 cm) s menší plochou hladiny. Při hodně veliké hloubce (třeba 2,5 - 3 metry) již ale na ryby nemusíme dobře vidět, a tak raději volíme zlatou střední cestu.

Jedna z věcí, o které budoucí majitelé jezírek se staviteli zahradních nádrží rádi diskutují, je tvar a podoba jezírka. Z hlediska chovu ryb je úplně jedno, jestli je jezírko kulaté, oválné, hranaté nebo ledvinovité (ani v Japonsku, zemi, kde chov Koi vznikl, toto neřeší a nemají „v zásobě“ žádná historická pravidla), musí v něm být ale zabezpečena homogenizace a dobrá cirkulace vody. U nás se jezírka staví většinou nepravidelných tvarů, protože z hlediska začlenění vodní plochy do okrasné, popř. japonské zahrady je to nejpřirozenější cesta. Spíše bychom si měli zodpovědět jinou otázku, a sice, jestli chceme mít v nádrži stěny kolmé, nebo pozvolné, které budou končit na rozhraní s „pevnou“ zemí třeba lagunami. I o nich se vedou vášnivé debaty, ale myslím, že je to zbytečné. Někdo je preferuje, protože do mělčiny může nasázet mokřadní a vodní rostliny, které kvetou, oživují vodní plochu a vytvářejí přirozenější podobu zahradní nádrže. To je důležité hlavně pro stavitele japonských zahrad, protože takové dílo by mělo být alespoň v náznacích jakousi výsečí přírodní scenerie, kam jistě mělké pobřežní partie patří.

Kolmé stěny, které někteří chovatelé Koi vyloženě propagují a hovoří o nich jako o jedné jediné možné alternativě, jsou dobré v případě, že máte v nádrži více ryb, se kterými potřebujete častěji manipulovat. V takové situaci se snáze odloví a hrozí jim menší poranění, než když je chytáte kdesi mezi vegetací. Další výhoda může spočívat v tom, že kapři Koi, pokud jsou naučeni na lidskou přítomnost, mohou připlout až těsně ke stěně, a vy je vidíte přesně tak, jak to bývá na obrázku, tedy kolmým pohledem shora dolů. Budete-li mít pozvolnou lagunu, která se „táhne“ kupř. 1 metr, jste o tento pohled ochuzeni. Pro úspěšný chov Nishikigoi sklon stěn ale důležitý rozhodně není!

Je-li rozhodnuto, kde bude rybníček stát, jak by měl vypadat a jakým typem zahradní realizace dotvoříme jeho okolí, můžeme začít vybírat technologii, kterou ho následně vybudujeme. Zde máme na výběr opět několik možností. Chovaným Koi je v podstatě jedno, mají-li k dispozici jezírko, které je vytvořeno pomocí fólie, z vybetonovaných zdí postavených technologií „ztraceného bednění“, nebo stráví-li svůj život ve svařené skořepině z plastu. Parametry, které bychom měli při rozhodování o způsobu realizace brát v úvahu, jsou velice jednoduché. Pokud vycházíme z toho, že budujeme japonskou zahradu, která má mít skutečně přírodní charakter, zvolíme asi technologii využívající fólii. Jezírko tak můžeme vymodelovat včetně mělkých lagunových částí přesně tak, jak by mohlo vypadat v přírodě. Bez problému vytvoříme i nejrůznější kapsy na rostliny, můžeme pracovat skutečně velmi kreativně. A je pravdou, že až okolí zaroste, jezírko se v provozu tzv. „zaběhne“ a chytne určitou patinu, stává se naprosto přirozenou součástí zahrady - vypadá, jakoby na daném místě bylo odjakživa. Stavět se dá ale i ze sklolaminátových skořepin, které hodně lidí používá třeba proto, že se bojí posunu podloží. Velice odolné je i jezírko vybudované pomocí „ztraceného bednění“, které se dá následně jenom vyložit, nebo také polepit zevnitř fólií. Tady může být trochu problém se začištěním vrchních hran, ale pokud na ně šikovně položíme šlapáky, nádrž se vcelku přirozeně začlení do okolí.

Pokračování příště...

Dobrý vstup do letošní Koi sezóny přeje Luděk Štěch
 

autor: stachsw.cz   design: Jan Junek
Ornafish
Alcedor facebook