English
Česky

Základní podmínky úspěšného chovu japonských Nishikigoi, 3. díl

29. března 2010

V dnešní části článku o základech chovu kaprů Koi se zaměříme na další důležité technické vybavení rybníčků...

Trysky a vzduchování

Dalším vybavením, které můžeme v okrasném jezírku najít, jsou stěnové trysky, které se dají umístit pouze do nádrže, která má alespoň jednu kolmou stěnu. Svým způsobem se jedná o zařízení, které nemá žádný podstatný vliv na chov kaprů Koi, popř. na hydrochemické vlastnosti vody. Pokud nepřisávají trysky vzduch, neslouží, jak si řada lidí často mylně myslí, k okysličování vody, pouze zajišťují její větší cirkulační pohyb. Ale ten se dá zabezpečit i silnějším potrubím, vyvedeným z filtrace pod hladinu! Pokud chceme, aby trysky dobře pracovaly (v systému jich musí být víc), popř. přisávaly vzduch, musíme mít i výrazně silnější čerpadlo, což znamená vyšší náklady na jejich pořízení a provoz!

Mezi další otázky, které začínající chovatelé kaprů Koi a nezkušení stavitelé zahradních jezírek hodně řeší, patří i problém vzduchování. Tady je třeba říci, že pro úspěšný chov Nishikigoi a pro kvalitní vodu v jezírku je dobré, když je v ní co nejvíce kyslíku. Ten se může do vody dostat různým způsobem. Pokud počítáme s tím, že bude v zahradě větší potok nebo vodopád (místa, kde se voda přirozenou cestou okysličuje), umělý přísun kyslíku zajišťovat nemusíme. Ale když ho budeme k dispozici mít, rozhodně nic nezkazíme. V zimním období, kdy se potoky a vodopády vypínají, by v jezírku vzduchovací zařízení být nainstalováno mělo. Kromě toho, že dodává do vody kyslík, s ní zároveň i hýbe, což vede k víření nečistot. Ty pak lépe sedimentují do míst, kde je nasává gula.

Vzduchování může být technicky zajištěno různými způsoby. Jednou z možností je tzv. difusér (aermaster), což je zařízení, které vzduch přisává a následně vhání do vody, další možností jsou vývzdušníky zavádějící vzduch přímo do vody. V létě dáváme vzduchovací kameny co možná nejníže ke dnu okrasného jezírka, protože potřebujeme, aby se vzduch, který z nich vychází a stoupá ve formě co možná nejjemnějších bublinek ke hladině, zdržoval ve vodě dlouho a mohl jí předávat kyslík. Naopak v zimě dáváme vzduchovací zařízení co možná nejblíže ke hladině, ale na druhou stranu rybníka, než zimujeme Koi. Musíme totiž zabránit tomu, aby se teplejší voda (v zimě je u dna) nedostávala pomocí proudu vzduchu nahoru, neochlazovala se o led a studená nepadala dolů. Touto cirkulací by došlo k prochladnutí celého sloupce vody, což není pro zimované Koi dobré.
 

Aermaster v jezírkuSchéma uspořádání recirkulačního systému


Guly a skimmery

Důležitou součástí, která pomáhá zabezpečovat v součinnosti s filtrační jednotkou čištění vody, jsou také guly a skimmery. Gula je jednoduchý kanalizační sběrač, který by u nově budovaného jezírka v žádném případě chybět neměl. Často slýcháváme i názory, že umístění guly znamená proražení fólie, a tudíž nebezpečí úniku vody. Tomu ale brání příruba, která, je-li správně namontována, dokonale těsní a vodu nepropouští! U starších jezírek, která dost často klasickou gulu nemají, se dá použít náhradní zařízení – tzv. vnější gula. Ta se velice jednoduše umístí do nejhlubšího místa v jezírku a nečistoty, které sbírá, jsou odváděny hadicemi do filtru. Z hlediska estetického to sice není ideální řešení, je však plně funkční. Pokud bychom se rozhodli, že gulu do jezírka namontovat nechceme, dá se vše vyřešit i tak, že na dně nádrže musíme mít nějakou odkalovací šachtu, ve které se díky gravitaci usazují sedimenty. Ty pak musíme kalovým čerpadlem (může běžet i nepřetržitě) čas od času odsát. Kromě sběru nečistot může mít gula i jinou funkci. Dá se na ni totiž namontovat tzv. provzdušňovací prstenec, který vypouští vzduch. Tím pak dodáváme do vody kyslík, ideálně samozřejmě z nejhlubšího místa. Zároveň jsou všechny nečistoty, které padají pod tento proud vzduchu, automaticky nasávány gulou, čímž je zajištěna nejlepší funkčnost sběru těchto sedimentů.

O tom, zda umístit na hladinu skimmer, nebo ne, rozhoduje investor jezírka. Pokud ho máme, stáhne vše, co lze považovat za plovoucí nečistoty z hladiny a s vodou je odnáší do filtru. Není-li do systému zabudován, je třeba počítat s tím, že budeme kolem jezírka chodit se síťkou a všechny nečistoty lovit a odstraňovat z vodní hladiny sami. Důležité je vědět i to, kam skimmer správně umístit. Jeho stanoviště by mělo být někde v tzv. horním proudu toku vody. A kde to je? Přivádíme-li vodu do jezírka nějakým potrubím, vytváří se proud, který otáčí vodu podél stěn dokola, až se dostává na místo, odkud do nádrže vstoupila. A právě na této straně přítoku by měl být skimmer umístěn. Hodně se také mluví o tom, jestli má mít hladinový sběrač vlastní přívod k filtru. Z hlediska jeho účinnosti je to lepší, do této „větve“ ale musíme přidat další, i když slabší, čerpadlo, které tah vody ze skimmeru do filtrace zajistí. Samostatný filtr mít plovoucí sběrače v našich podmínkách nemusí. Z hlediska sběru větších nečistot se osvědčila i síta, která se do systému vkládají před vstupem do filtru. Vodu předčistí a filtrační jednotka již není tak namáhána.

Všechny popisované komponenty si můžete zakoupit v našem E-SHOPU, kde najdete i další potřeby a krmiva pro kapry Koi.

Pokračování příště...

S nástupem nové sozóny zdraví všechny příznivce Koi Luděk Štěch.

autor: stachsw.cz   design: Jan Junek
Ornafish
Alcedor facebook