English
Česky

Jak se může měnit vybarvení japonských kaprů Koi v čase, 2. část

28. září 2010

Další informace o tom, jak se může vámi zakoupená ryba během několika let proměnit v úpně jinou...

Kvalitní vybarvení kaprů Koi je v první řadě vždy otázkou správného výběru. Každý chovatel by tedy měl mít takové znalosti a dlouhodobé zkušenosti, aby věděl, jak se ta která barevná varianta může v době, kdy má možnost selekcí jedinců určených pro další chov zbarvení ovlivnit, následně vyvíjet. Pokud bychom chtěli kupovat tzv. eurokoi nebo jejich potomky, vždy budeme mít s jejich kvalitním zbarvením určitý problém. Historicky vzato pocházejí sice z ryb, které k nám byly z Japonska dovezeny, ale jejich potomstvo již většinou z důvodu neznalosti problému a chybějících zkušeností nebylo „na barvy“ selektováno. A to je hlavní důvod, proč tyto ryby postupně své původní vybarvení ztrácejí. Někteří chovatelé, kteří proti japonským rybám brojí, si v podstatě neuvědomují, že sice mohou mít původní evropské potomstvo, ale to nebude nikdy tak kvalitně vybarveno. Ideální tedy je, pokud evropský chovatel umí pracovat při reprodukci s vlastním výchozím materiálem, a ten cíleně křížit s rybami z Japonska, protože ty jsou v barevnosti vždy na vyšší úrovni než ty, které by vzešly pouze z domácích chovů.

Změna barvy kaprů Koi v průběhu chovu v zahradních nádržích je věc, o které se hlavně mezi hobby chovateli často a hodně diskutuje. Vše začíná již prvním nákupem tosai (jednoleté ryby), kdy nemáme-li potřebné zkušenosti o barevných proměnách souvisejících se stárnutím ryb, můžeme vybírat pouze na základě vizuálního vjemu. A až časem uvidíme, co se s vybarvením Koi stane. Hlavně u červené a černé může dojít k velkému překvapení, protože zejména tyto barvy kapři Koi v průběhu toho, jak rostou, výrazně mění. Je to dáno i tím, že jim přibývá svalovina, roste kůže a škára a jednoduše řečeno by se dalo říci, že barevná zrna nestačí svým počtem pokrýt plochy, které by měly vybarvit. Barevná zrna sice z hlediska vývoje, růstu a stárnutí ryb přibývají, ale je to úměra nepřímá, tzn. jejich počet narůstá pomaleji než hmota ryb. Z toho vyplývá, že při intenzivním růstu je jich v podstatě málo. Toto je třeba velice dobře vidět u jedinců, které jsme slovili na konci letní sezony a umístili přes zimu do nějaké nádrže, kde samozřejmě nejsou tak kvalitní podmínky. Kapři přirůstají málo, zatímco zrna se namnoží a intenzita barvy se tak opticky vylepší, ryba se dobarví.

Taisho Sanke, fotografováno v roce 2007Stejná ryba na fotografii z roku 2010Klasické Shiro Utsuri,fotografováno v roce 2007Stejná ryba na fotografii z roku 2010Ginrin Asagi, fotografováno v roce 2007Stejná ryba na fotografii z roku 2010Typické Kawarimono, tuto rybu lze také nazvat Sumi Kujaku, fotografováno v roce 2007Stejná ryba na fotografii z roku 2010Mizuho Ogon, fotografováno v roce 2007Stejná ryba na fotografii z roku 2010Mukashi Kikokurio, fotografováno v roce 2007Stejná ryba na fotografii z roku 2010


To že se člověk, který jde koupit k chovateli nové přírůstky pro svůj zahradní rybníček, zajímá hlavně o výrazně vybarvené ryby, je naprosto normální, protože to souvisí s otázkou prvního vjemu a pocitu. Kdyby se ale pozorně díval, zjistil by, že na svém těle má ryba často i základy zatím třeba nevýrazných a málo ohraničených barevných skvrn, které se ale v průběhu jejího života mohou probarvit. K zjištění této skutečnosti ale laikovi chybí zkušené oko profesionála, kterému prošly rukama desetitisíce či statisíce ryb a ví, co má hledat a do jaké podoby se barevné skvrny mohou v budoucnu vyvíjet. Na základě možnosti ověřit si ve vlastních chovech výsledky svých předchozích rozhodnutí takový chovatel ví, jak by mohla ta či ona mladá ryba vypadat jako dvouletá, tříletá, popř. i starší. A právě na základě těchto zkušeností se vybírají tzv. tategoi (jednoleté ryby), které jsou v podstatě neprodejné, protože by si je nikdo z hobby chovatelů kvůli tomu, jak zatím vypadají, nekoupil. Zkušený profesionál ale představu o tom, co by z nich mohlo být, má! Z hlediska dalšího osudu jsou to ryby, které se „dávají stranou“, neprodávají se a jejich majitel čeká, jakým způsobem se barevně vyvinou.

Závěrem tohoto článku dovolte několik rad. Pokud jste se rozhodli, že ve svém zahradním rybníčku chcete chovat ryby skutečně kvalitní, dobře vybarvené a mít minimální obavy o to, že se vám budou barvy ztrácet, je třeba kupovat Nishikigoi větší a starší. Hranice, kdy už se tolik barevné skvrny nemění, ať na intenzitě, nebo tvaru, je někde u tříletých ryb. Nikdy ale nelze říci, že od tohoto věku bude barevnost stoprocentní, protože např. u variety Tancho se může stát, že i tříletá ryba, kterou koupíte s krásným červeným kolečkem na hlavě, během několika let o tuto ozdobu přijde. Musíme si totiž uvědomit, že pracujeme s biologicky živým materiálem, a ten se neustále vyvíjí. Pocit kvalitního vybarvení obsádky Koi v jezírku ale nesouvisí jen s barvami jednotlivých ryb, hodně důležitá je i správná skladba celého hejna. Pokud se rozhodnete koupit ryby starší, je třeba „namíchat“ jakousi směsku barevných variet a vybrat si ryby, u kterých je předpoklad, že barvy už v průběhu svého vývoje moc měnit nebudou. Do takové skupiny patří hlavně Koi z oblasti metalického zbarvení jako např. Yamabuki, Ogoni apod. Dále je možné doporučit ryby, které jsou ve stáří tří let sytě červené a kvalitně vybarvené, ať už se jedná o Kohaku, nebo Doitsu Kohaku. Doitsu je výraz pro ryby bez šupin, které mají obecně vzato červenou lepší než šupinaté variety. A k nim přidejte výrazné trojbarevné ryby, např. Showa.

I když je barevnost ryb v našich zahradních nádržích samozřejmě důležitá, neměla by se přeceňovat. Podstatnější je možná jejich dobrý zdravotní stav a láska, se kterou je chováme.

Bezproblémový podzim a dobrý vstup do klidové sezóny přeje připraveným Luděk Štěch.

autor: stachsw.cz   design: Jan Junek
Ornafish
Alcedor facebook