English
Česky

Čím správně krmit Koi

14. února 2011

Pomalu vstupujeme do nové chovatelské sezóny a tak jistě nebude na škodu uveřejnit pár informací o výživě japonských Nishikigoi...

Krmiva pro japonské kapry Koi můžeme rozdělit v podstatě na dvě základní skupiny, přirozená a umělá.

Přirozená krmiva

Do této kategorie řadíme krmiva živá nebo krmiva pocházející z přírodních surovin (původní živí živočichové, následně mražení, vaření, popř. sušení). Stejně jako pro kapry obecně je i pro japonské Koi v přírodních nádržích základní potravou bentos a plankton. Bentos je zvířena vodního dna, do které patří larvy hmyzu (např. „patentka“, larva pakomára) a jiní dospělí živočichové, žijící na dně vodních toků a přírodních rybníků. Plankton je zvířena vodního sloupce, tzn. živočichové, kteří v něm žijí a pohybují se (např.perloočky nebo buchanky).

Bentos je využíván hlavně staršími kapry Koi od velikosti cca 10 - 15 cm. Plankton jako potravu konzumují Nishikigoi po celý život, v podstatě ihned po vykulení, kdy plůdek začíná přijímat externí potravu. Pro naše Koi by byl plankton základní a nejdůležitější součástí potravy za předpokladu jejich chovu v čistě přírodních nádržích, v zahradních jezírkách ho však zcela logicky dostatek není. V živém stavu se shání těžko, můžeme se ho ale pokusit nalovit. Je však třeba dát pozor na to, abychom do svého chovu nezavlekli parazity nebo choroby, které se v rybnících zcela běžně vyskytují.

Přirozenou potravu můžeme našim Koi podávat i ve zmražené podobě. Tady se můžeme setkat nejen s planktonem, nitěnkami, krevetami nebo jinými mořskými živočichy, ale i s domácími cvrčky. Ty ale krmíme jenom občas, protože mají vysoký obsah chitinu a kapři nejsou schopni produkovat chitinázu (enzym pro jeho trávení). Chitin se tedy jako nestrávený vylučuje s výkaly do vody. Velice dobrým doplňkovým krmivem jsou i sušené larvy bource morušového, které jsou produkovány jako odpad při výrobě hedvábí a dají se běžně zakoupit i v ČR. Maso hovězí a vepřové zásadně nekrmíme, protože ho ryby špatně tráví.

Kromě přirozené potravy živočišného typu zkrmujeme kaprům Koi i potravu rostlinnou. Za tímto účelem můžeme využívat nejrůznější obiloviny nebo výrobky z nich (celá zrna pšenice, ječmene nebo žita), svá specifika má jen krmení hrachem, jehož celá zrna nedokáže kapr svými požerákovými zuby dostatečně rozdrtit, hrách v jeho zažívacím traktu silně bobtná a vzniklý objem a plyny mohou způsobit při kolísání teploty vody až prasknutí střev. Celý hrách by se tedy krmit neměl, je třeba ho buď drtit, nebo jednoduše předvařit.

zamražení cvrčkovézamražené krevety


Z rostlinné složky podáváme japonským Koi dále např. zeleninu v podobě hlávkového salátu (protože jsou listy křehké, nemusí se krájet), krouhaného hlávkového zelí, v zimním období pomeranče, v létě meloun, vařené brambory (syrové obsahují solanin, který je pro kapry jedovatý), suché rohlíky (ty ale silně znečišťují vodu), sušený celozrnný chléb (ne čerstvý), popř. i hroznové víno.Tyto druhy potravy krmíme ale pouze jako doplněk, protože pokud bychom při krmení preferovali rostlinné složky, bude japonským kaprům Koi chybět živočišná bílkovina, bez které se při růstu a vývoji neobejdou.

Umělá krmiva

Umělá krmiva ve formě granulí, která obsahují jak živočišné, tak rostlinné bílkoviny včetně vitaminů a dalších doplňkových látek, by měla být v každém chovu Nishikigoi brána jako základ krmné dávky. Živočišnou složku v nich reprezentuje hlavně rybí moučka, která by měla být vysoce kvalitní, a rybí tuky. Z rostlinných složek se pak v této umělé potravě objevují např. sója, pšenice, pšeničné klíčky, ječmen, pšeničná mouka, popř. i škrob.

Umělá krmiva pro kapry Koi musí mít výživářskou hodnotu, která je dána dostatečným a vyváženým obsahem živin a povyšuje tato krmiva na plnohodnotná. To znamená, že rybám musí stačit k výživě po celý život. Dva základní ukazatele, které používáme pro správnou orientaci v těchto krmivech, jsou obsah tuku a obsah dusíkatých látek. Obsah tuku u krmiv, která se používají ve vegetačním období, tj. od teploty vody 15 - 25oC, by se měl pohybovat mezi 8 - 12 %. Obsah dusíkatých látek (bílkovin) by pak měl být v rozmezí mezi 28 - 45 %. Toto jsou dvě základní hodnoty, které bychom měli při nákupu krmiva dobře prostudovat a podle nich se rozhodovat. Barva není důležitá, protože přibarvování neškodným potravinářským barvivem je jen otázka více či méně atraktivního vzhledu. Pouze krmiva s vysokým obsahem řas nebo přírodních surovin s karotenoidy (přírodními barvivy s podporou červené barvy) jsou zelenavé nebo načervenalé barvy.

Mezi ostatní údaje, které se u krmiv uvádí, patří procentické zastoupení vitaminů, stopové prvky, fosfor a vlhkost, která by neměla v žádném případě přesáhnout 10 %. Důležité je sledovat i vlákninu, jejíž obsah by se měl pohybovat mezi 2,5 - 4 %. Ta je u Koi stejně jako u savců důležitá pro peristaltiku střev a dobré trávení. Všímat si musíme i obsahu popelovin, což jsou látky, které zbudou po vyžíhání (spálení) určitého množství krmiva v laboratorních podmínkách. Čím vyšší množství popelovin u granulované potravy je, tím horší je její výživná hodnota, protože popeloviny jsou v podstatě balast, který je nestravitelný. Výše obsahu popelovin by měla být mezi 2,5 - 4 %.

V umělém krmivu sledujeme také obsah vitaminů, zejména A, D a E. Pro chovatele Koi je podle mého názoru důležitý ale i vitamin C, ten se však na etiketách krmiv neuvádí. Vitamin C je velmi potřebný pro imunitní systém a stejně jako u savců funguje také u ryb jako antistresový faktor. Vitamin C se dá do krmiva přidávat i tím způsobem, že ho jako vodní roztok nastříkáme na sušené granule, které následně podáváme. Vitamín C je dobré cíleně používat před transportem ryb nebo v okamžiku, kdy kapry Koi přemísťujeme z jedné nádrže do druhé, a ony tak mění své životní prostředí. Prostě všude tam, kde vzniká stresový tlak.

Obsah vitaminu A  by se měl pohybovat mezi 8.000 - 12.000 mezinárodních jednotek / kg, vitaminu D by v krmivu mělo být 800 - 1500 mezinárodních jednotek / kg, vitaminu E cca 100 mg/kg a vitaminu C ideálně 200 - 250 mg/kg. Protože obsah vitaminu C nebývá většinou na etiketě uveden, měl by informace o něm získat chovatel u svého prodejce. Stejně tak většinou zjišťujeme i obsah barviv, která rovněž nemusí být jako povinný údaj na krmivu uvedena.

Okrasné kapry Koi krmíme v zahradní nádrži v průběhu celého vegetačního období. S přikrmováním krmivem, které je středně bohaté na bílkoviny (kolem 30 %), můžeme začít již na jaře, a to při teplotách vody nad 10oC. Při této teplotě krmíme příležitostně, od 10 do 12oC jednou, popř. dvakrát týdně dle toho, jak kapři Koi nabízenou potravu přijímají, a má-li voda teplotu kolem 15 - 20oC, je možné přikrmovat již pravidelně jedenkrát až dvakrát denně. Pokud stoupne teplota vody např. v letních měsících na 20 - 25oC, dáváme rybám v podstatě tolik, co sežerou. Nejlepší teplota pro krmení, hlavně z hlediska tvorby enzymů pro trávení, je 22 - 25oC, která je ideální rovněž pro růst a rozvoj svaloviny ryb. Pravidlo krmení kaprů Koi říká, že máme krmit cca 0,5 - 3 % hmotnosti obsádky denně. To znamená, že např. na 100 kg ryb v jezírku dáváme zhruba 0,5 - 3 kg krmení. Krmíme ale jen tolik, kolik jsou ryby schopné spotřebovat asi za 5 minut a krmivo rozdělujeme do několika krmných dávek za den.

přikrmování kaprů Koi rostlinnou potravouceloroční plnohodnotné krmivo pro kapry Koi vyráběné podle receptury společnosti Alcedor s vysokým obsahem vitamínu C a karotenoidů, podporující kvalitní vybarvení ryb a jejich vitalitu. Na obrázku krmivo pro mladé ryby o průměru granulí 3 mmstejné krmivo o průměru granulí 7 mm je určeno větším rybámkrmivo je baleno do plastových pytlů o obsahu 20 kg a každý pytel je v souladu s předpisy opatřen etiketou s důležitými údaji


Pro letní období, kdy je teplota vody 20 - 26oC, kupujeme pro své kapry Koi krmiva plovoucí. Rybám je to v podstatě jedno, ale pro nás je důležité to, že při krmení plovoucím krmivem jsou kapři nuceni připlouvat k hladině, my je vidíme a krom toho, že se můžeme těšit jejich krásou, máme samozřejmě přehled i o tom, v jakém zdravotním stavu a kondici se nacházejí. Pokud budou někteří jedinci zůstávat mimo hejno nebo u dna, není něco v pořádku a musíme situaci řešit. Léto je doba, kdy ryba nejlépe roste a tráví, a tak krmíme krmivy, která jsou bohatší na bílkoviny a méně bohatá na tuk (bílkoviny 30 - 45 %, tuk 3 - 10 %) a přikrmujeme samozřejmě rostlinnými krmivy a krmivy přírodního živočišného původu.

V podzimním období, kdy teplota ještě neklesá pod 15oC, krmíme krmivy, která jsou bohatší na tuk (7 - 12 %) a chudší na bílkoviny (25 - 30 %). V této době přijímají kapři Koi plovoucí krmivo méně ochotně. Příčina není všeobecně známa, ale je fakt, že v období pod 15°C teploty vody kapři Koi na hladinu moc nevyplouvají. Pokud jim chceme zabezpečit přísun potravy, musíme změnit granule z plovoucích na potápivé.

V jarním období, kdy teplota vody vzrůstá od 10 do 15oC, krmíme krmiva s nižším obsahem bílkovin a vyšším obsahem tuku (7 - 12 %), nebo krmíme krmiva s obsahem tuku jen 3 - 4 %, ale doplňujeme je vitaminy rozpustnými v tucích. Vitamin C (rozpustný ve vodě) se na jaře přidává samozřejmě. Na jaře pak používáme, stejně jako na podzim, krmivo klesající na dno, a to z toho důvodu, aby ryby začaly přijímat potravu dříve, než vyplouvají ke hladině a získaly tak energii, kterou po zimě potřebují nutně doplnit. Při teplotách přes 28oC krmíme pouze v závislosti na obsahu kyslíku a při teplotě přes 30oC již nekrmíme vůbec.

Do umělých krmiv pro kapry Koi se přidává mnoho přídavných látek, jako jsou např. minerální látky, stopové prvky nebo vitaminózní doplňky. Je to z toho důvodu, aby krmivo splňovalo základní podmínku plnohodnotnosti a bylo ho možné označit za tzv. plnohodnotné celoroční.

Do krmiv pro kapry Koi se podobně jako třeba do psích či kočičích granulí přidává celá řada barviv. Granule samozřejmě vypadají daleko lépe, jsou-li červené, zelené nebo žluté, než jsou-li nevábně šedivé. Pro Nishikigoi se ale barviva v krmení nevyskytují proto, aby byla hezká, dávají se tam proto, aby podporovala vybarvení samotných ryb

Červená barva u Koi se vylepšuje po přidání karotenoidů, které mohou být v potravě buď v přirozené, nebo i umělé formě. Při výrobě granulí pro Koi se tak přidává např. výtažek z mořských řas nebo červených paprik. Nejznámější z řas je spirulina, která má mimo zmíněné barvící účinky také mnoho vitaminů. Ze syntetických látek pak používáme např. astaxantin (používá se za účelem vybarvení kůže) nebo kantaxantin (má vliv na vybarvování i svaloviny). Obsah astaxantinu by měl být v krmivu poměrně vysoký, jedná se o 80 - 150 mg/kg. Jsou to ale drahé látky, a tak s vyššími dávkami karotenoidů na umělé bázi stoupá i cena krmiva.

Kromě složek, které podporují vybarvení ryb se do krmiva mohou přidávat i látky vylepšující imunitní systém nebo antibiotika,  což ale nemůže dělat každý výrobce. Musí k tomu být patřičné povolení a tato krmiva se pak prodávají pouze na lékařský předpis. V Česku existuje pouze jedna firma, která se touto problematikou zabývá.

Aby se krmiva dobře prodávala, používají někteří výrobci ke zlepšení vzhledu potravinářská barviva. Granule pak navenek vypadají lákavě, ale je to jenom klam! Na etiketě se sice informace o přítomnosti potravinářského barviva objevují, není zde ale uvedeno jaké a kolik.

Vše co bylo v tomto příspěvku o krmení Koi uvedeno, platí při ideálních hydrochemických podmínkách v okrasné nádrži a dobrém zdravotním stavu ryb, při jakýchkoliv negativních změnách, při používání léčiv nebo u nemocných ryb se celý systém krmení mění. Máte-li zájem o kvalitní krmiva pro své Koi a další okrasné ryby, navštivte, prosím, náš e-shop...

Úspěšný vstup do nové sezóny přeje Luděk Štěch

autor: stachsw.cz   design: Jan Junek
Ornafish
Alcedor facebook