Vždycky je lepší, pokud si můžeme vybírat z většího množství, než je-li nám nabídnuto jen několik málo jedinců. Jak již bylo řečeno, ve velkém hejnu je hned na první pohled vidět jak dobrý, tak popřípadě i špatný zdravotní stav jednotlivých ryb.První prohlídka kapra Koi obvykle probíhá shora. U malých ryb kolem (7–15 cm) sledujeme hlavně poměr velikosti rybí hlavy k velikosti těla, kdy hlava by vůči tělu neměla být nápadně velká. Další místo, které sledujeme, je hřbet. Pokud má ryba ve hřbetě propadlou svalovinu, svědčí to o její špatné kondici a takového jedince rovněž z výběru vyřazujeme. Kromě hřbetu nás dále zajímají prsní ploutve. Ty by měly být hlavně u mladých ryb odtaženy od těla a musí být rozprostřené a nepoškozené (tzv. vypadané). Kromě postavení ploutví sledujeme podrobně i jejich kvalitu. Např. bílé a čiré ploutve kaprů Kohaku nebo Taisho Sanke by neměly obsahovat mléčný zákal. Pokud se tento zákal na ploutvích vyskytuje, značí to pravděpodobně na přítomnost ektoparazitů nebo některé bakteriózy. Ve většině případů bývá mléčný zákal spojen i s přitažením ploutví k tělu. Stejně tak zarudlá, nebo intenzivně prokrvená barva bílá napovídá na podobný problém. U větších ryb je třeba kromě výše popsaného sledovat také neporušenost rypce (ústního otvoru ohraničeného chrupavkami), který by neměl být nikterak zarudlý (i když je pravdou, že zarudlost může být způsobena také barvou samotné variety kapra Koi). Pokud tato zarudlost s barvou variety nesouvisí, můžeme opět usuzovat na některou z bakterióz (zejména Aeromonas, pseudomonas). Stejně tak jako u ryb malých, musíme si i u větších jedinců všímat ploutví. Důležitým znakem toho, že je ryba v pořádku, jsou rovněž i šupiny. Tady hledáme místa, na kterých šupiny nepřisedají těsně k tělu, ale jsou nápadně přizvednuty. Za takto zvednutou šupinou může být i nenápadně zarudlý flíček. Příznaky tedy mohou být vidět, ale ryba nemocná není. 

Ryby, které chceme koupit, si následně necháme vylovit do speciální nádoby, tzv. „inspekční kádě“, která je z modrého plastu. Toto zbarvení je zvoleno proto, že jsou na něm vidět hlavně změny na ploutvích. Po namočení rukou (na ryby nikdy nesaháme suchou rukou) si rybu obrátíme hřbetem dolů, břichem nahoru a prohlédneme si břišní stěnu. Pokud nejsou na břišní straně v základu ploutví červené vřídky (ukazují taktéž na přítomnost bakterií), je ryba v pořádku. Když nemáme dostatek vlastních zkušeností a bojíme se, že bychom rybě ublížili, necháme si kapra Koi obrátit od prodávajícího. Po obrácení ryby břichem vzhůru otvírá tato automaticky skřele, jimiž je vidět na žábry. Ty musí být jasně červené, jako přirovnání se často uvádí barva tepenné krve. Pokud jsou na nich bílé skvrny nebo vypadlá místa, je to známka toho, že ryba prodělala nebo prodělává hnilobný zánět žaber. Takovou rybu samozřejmě nekoupíme. Posledním místem, které na rybě určené k prodeji prohlížíme, je oko. Oko musí být čisté, čiré, bez zákalu. Pokud je v čočce vidět mléčný zákal, ryba může mít motolici oční. Tyto ryby rovněž nekupujeme, protože v průběhu vývoje této nemoci přichází ryba o oko a tato choroba se léčí těžko. Tímto ohledáním ryb může vizuální prohlídka skončit.