> BLOG > 66. Rozmnožování kaprů Koi

66. Rozmnožování kaprů Koi

16. října 2021

Profesionální výtěry II. 

   Suchá metoda spočívá v přímé aplikaci mlíčí vybraných mlíčáků na jikry jednotlivých jikernaček. Jikry s mlíčím se zamíchají za sucha, poté se zalijí oplozovacím roztokem a dochází k samotnému aktu oplození. Tím, že můžeme určovat množství jiker a množství mlíčí, dosahujeme při umělém výtěru vysokých stupňů oplození. Pokud jsou jikry zralé a správně připravené, není problém docílit až 95 % oplozenosti.

Oplozené jikry musíme „odlepkovat“ ručním mícháním, protože po kontaktu s vodou produkují bílkovinu, která se stává lepkavou, a jikry by se slepily do velkých hrudek a poté by uhynuly. Po částečném odlepkování v mléce dáváme jikry do inkubačních lahví.  V těchto nádobách se jikry ještě určitou dobu odlepkují. Nejjednodušší látka pro odlepkování je roztok zředěného mléka. Po aplikaci se mléko z lahví vyplaví a zůstávají v nich jikry, do nichž zespoda proudí voda, která jikry trvale nadnáší. V nádobách, které jsou skleněné a průhledné, se jikry nechávají při teplotě 20 oC zhruba 3 dny. Po této době se vykulí váčkový plůdek, který samozřejmě ještě nemá aktivity běžné ryby, jedná se spíše o larvu, která se budoucímu Koi ani zdaleka nepodobá. Má velký žloutkový váček a mezi její první snahy patří se někde zavěsit na dobu zhruba dalších 3 dnů. Tím, že se plůdek zavěsí, dostane se do klidu a začíná trávit žloutkový váček. Je to tzv. období endogenní výživy. Po strávení zhruba 2/3 žloutkového váčku začíná plůdek pomalu plavat a to tím stylem, že ústním otvorem nabere vzduch a přes jícen ho propasíruje do budoucího plynového měchýře. Tomu říkáme období „tečkování“ (rybičky se uvolňují od materiálu, kde byly přichyceny, a plavou pohybem těla na hladinu, kde se „nadechují“, to je vidět jako jemné tečky na hladině). Budoucí rybička musí prorazit vodní blanku, nadechnout vzduch, dostat ho do plynového měchýře a pak teprve může plavat. Toto je zároveň období, ve kterém začíná budoucí Koi konzumovat exogenní potravu - stravu z vnějšího vodního prostředí, kde se nachází. I když se v umělých chovech používá zcela přirozeně potrava umělá, základní výživou ryb tohoto stádia je plankton nebo larvy žábronožky solné. Z hlediska velikosti planktonu pak rybička začíná přijímat potravu těch nejmenších druhů (vířníci), které jsou zároveň i nejvýživnější. Dále pak přechází na plankton větších velikostí, např. naupliová stádia, buchanková stádia a menší druhy perlooček a buchanek.

Pokud nasazujeme vytřený plůdek do přírodních nádrží nebo rybníků, je to třeba dělat právě v době, kdy začíná plavat a přechází z endogenní na exogenní výživu. Rozplavanou rybu, můžeme  slovit a přesadit na jiná místa. Právě v tomto období totiž snáší malé rybky manipulaci a změnu prostředí velice dobře. Velikost rybiček je řádově kolem 2 - 3 mm.

Obsah článků vychází z naší první české  knihy o Nishikigoi autora Luďka Štěcha.

stech@alcedor.cz
602 443 858