Do dna zabudujeme spodní guly a rozvody odtokové vody svedeme do tzv. čerpací jímky, odkud můžeme vodu v rámci okysličení čerpat zpět do rybníka. Filtraci sice ještě nemáme, ale vše je na ni stavebně připraveno a takové řešení není o tolik dražší. 

  Druhou variantou je stavba rybníčku, o kterém víme, že filtr mít nikdy nebude a bude fungovat jako již výše zmiňovaný ekologický rybníček. Pokud chceme takovou nádrž vybudovat a chovat v ní úspěšně ryby, měla by mít obsah alespoň 10 - 15 m3. Menší rybníčky sice postavit můžeme, ale je třeba počítat s kolísáním pH a kyslíkovým deficitem hlavně v letních měsících. I když nemáme filtraci, je dobré mít v jezírku umístněné čerpadlo, kterým čerpáme vodu, kterou na určitém místě, třeba i částečně skrytém, vypouštíme do nádrže zpět - systém cirkulace.  

   Starost o nádrž tohoto typu není nějak problematická, mezi nejdůležitější období je ale třeba počítat podzim. Máme - li jezírko totálně bez filtrace, bude se v jeho nejnižším místě usazovat sediment (bahno), který vzniká ze zbytků krmení, rostlin a výkalů ryb. Na podzim proto toto nejhlubší místo vyčistíme, až již vysavačem, odsáním pomocí kalového čerpadla nebo vypuštěním rybníčku a vybráním. Děláme to z toho důvodu, aby bahno neodebíralo rybám kyslík v zimě, protože mineralizuje (proces přeměny organické hmoty na anorganickou za využití kyslíku). V zimním období je dobré v nádrži i vzduchovat, popř. zajistit otvor bez ledu pomocí plovoucího topného tělesa nebo prosekáním ledu. 

Obsah článků vychází z naší první české  knihy o Nishikigoi autora Luďka Štěcha.

stech@alcedor.cz
602 443 858